O Cinema City

Hned na začátku chci upozornit, že tentokrát to je takové povídání o….. vlastně tak nějak o nás. Takže pokud chcete nějaké technické zajímavosti, tohle s klidem vynechte. Kdo se chce dozvědět něco málo o nás, šup dál.

Možná to víte, možná ne, ale poslední skoro už dva roky fotíme pravidelně v Brně pro Cinema City. Ze začátku se fotilo v Olympii, teď každý měsíc vyrážíme do Špalíčku fotit akci zvanou Ladies Night. Je teda pravda, že od té doby, co máme Ondru, tak Pája nechodí a fotím sám, to ale nezměnilo nic na tom, že mě tyhle krátké focení ladiesky, jak jsme si jí zvykli říkat, baví. Zrovna před pár hodinami jsem se z toho focení vrátil, tak si říkám proč se o to nepodělit. Jak jsem tak pobíhal po kině, uvědomil jsem se, že už se tam skoro prakticky nedostaneme jako normální diváci. V poslední době jediné, na co jsem se dostal, byly nové Star Wars, které jsem si teda maximálně užil, ale na druhou projekci už nezbyl čas. Když jsem dneska proletěl očima, co se hraje v různých sálech, tak jsem byl už už nalomený, že jeden lístek koupím a po nafocení akce v kině zůstanu. Třeba Revenanta bych fakt chtěl vidět na velkém plátně už kvůli kameře, Spielberga mám taky v lásce a jeho Most špionů se prý povedl, Rockyho uvidím rád skoro v jakémkoliv filmu a Creed taky prý není vůbec špatný…. no a o druhé projekci Hvězdných válek už jsem se zmínil. Prostě všechno tohle bych si dal s radostí. Byl jsem ale nakonec přehlasován rozumem a uvědomil jsem si, že než všechno tohle, to radši půjdu přímo domů a budu moct strávit ještě čas s naším prckem. Nějak nám roste před očima, tak o to nechceme s Pájou přijít. Každopádně, ať se vrátím k tomu kinu – přátelé, pokud někdo z vás rád chodí do kina a chtěl by se nechat v kině vyfotit, tak zavítejte na nějakou z dalších Ladies night, můžete si dát víno, možná nějakou zmrzku nebo čokoládu a já vás tam při tom cvaknu. Vždycky tam strašně rád potkám známou tvář, ale často se to nestává (i když je pravda, že natrefit na kamaráda, který si užívá tajné rande, je docela sranda – mrkám na tebe Zdene:) Ale i tak už nespočítám, jak moc jsem se tam za ty roky pobavil, u čeho jsme se s Pájou (a pozděj já sám) smáli, tak doufám, že to ještě chvilku vydrží.

Jindřich