Svatba v Praze
Pája mi vždycky říká, že bývám sentimentální, když přijde na svatby nebo na konec nějakého období, podzim, loučení se s čímkoliv a tak:) A dneska to možná bude stejné.
Brno pro nás s Pájou znamená hodně. Oba jsme tady studovali, před sedmi lety se seznámili, vyzkoušeli první fulltime zaměstnání, stěhovali se do prvního společného bytu, rozhodli se, že se pustíme do focení, pronajali si první ateliér, učili se fotit, počali jsme našeho prcka, rozhodli se, že se pustíme do focení naplno, dali výpovědi v pracích, stěhovali jsme se do většího bytu, porodili jsme Ondru, zařídili jsme si druhý ateliér, pak třetí za Brnem a do toho jsme se smáli, užívali si společné chvíle, fotili jsme, věnovali neskutečné množství času práci a zvykli jsme si Brnu říkat domov, i když odsud nejsme ani jeden z nás.
Teď přichází po dlouhých letech změna, stěhujeme se na Valašsko. Není to kvůli práci, ani kvůli většímu klidu nebo kopcům okolo. Stěhujeme se jednoduše kvůli Ondrovi, protože když ho vidíme, jak je spokojený v domě se zahradou, že z kuchyně vyběhne přímo na terasu, že může pobíhat za kočkou, tak je nám jasné, že tohle je pro něho momentálně něco, kde se vyřádí.
Ale abychom rovnou předešli různým otázkách – ateliér v Bílovicích si rozhodně necháváme a vzhledem k tomu, že tady na okolí máme hodně focení, tak budeme do Brna a Bílovic pravidelně jezdit. Do konce listopadu už sice nová focení nebereme, ale v prosinci se bude fotit normálně, takže kdo by chtěl, dejte vědět. Nemusíte se tedy bát, že bychom tady končili, rozhodně ne.
To bude tak všechno, co jsem chtěl říct. Užijte si den, my jdeme balit věci do krabic.
Jindřich
P.S.: Takhle jsme vypadali pár minut po posledním letošním focení v Lužánkách. Už se nemůžeme dočkat na jaro a na léto, až se tam bude o stošest fotit zase.
Komentáře
Related posts
