Pratele, dneska to bude trochu jine. Kdo nema rad text bez diakritiky, tak to protentokrat bud vydrzte nebo vypustte, pisu totiz z Amsterodamu z letiste, mam tady chvilku cas, tak jsem si rikal, proc ho nevyuzit.
Vsichni se snazime posouvat nejakym zpusobem dal, zkouset nove veci, ucit se pozorovanim jinych a nezustavat na miste. Poprve v nasem fotografickem zivote jsme se s Pajou rozhodli, ze vyrazime na workshop, ale chteli jsme jet za nekym, koho oba dlouhodobe sledujeme a nejakym zpusobem obdivujeme jeho praci. No a nedavno manzele Brenizerovi z New Yorku dali vedet, ze si to namiri do Amstru, udelat tady jedodenni workshop, takze jsme se moc dlouho nerozmysleli a byl jsem vyslan na zkusenou do sveta 🙂
Vite, co mi prislo krasne? Ze at je to New York, Amsterdam nebo Brno, vsichni resime stejne veci. Nejde nam ani tak o to, jak vam udelat krasne fotky za idealnich podminek, kdy je pocasi uzasne, prostredi kouzelne a casu na foceni je dost a dost. V dnesni dobe jsou fotaky (at jsou to zrcadlovky, kompakty nebo i mobily) tak vychytane, ze kdyz si stoupnete do stinu a budete se k sobe tulit, tak proste skoro kazdy udela par super fotek. Co nas zajima je, jak vam udelat supr fotky, kdy idealni podminky nejsou, pocasi nepreje, vsechno na svatbe se kazi a najednou mate jenom par minut na to, udelat fotky, ktere vam budou delat radost cely zivot. Jakym zpusobem resit problemy, ktere na svatbe byvaji a jak jim predchazet. Jak se vyhnout vyhoreni, abychom se i za 10, 15 let budili pred svatbou nateseni na to, ze vam zrovna dneska udelame par epickych zaberu, ze kterych se sami posadime na zadek.
Workshopy nemusi byt nutne o tom, ucit se celou dobu nove veci, to skoro ani nejde, ale kdyz si odenese aspon 1% z toho, o cem se mluvilo, muzete na tom zase stavet. Hodne jsme se bavili o problemech, ktere kdo zazivame, nektere vseobecne, nektere hodne specificke. Jedu domu s hlavou plnou myslenek, jak by jsme se k cemu postavili my, protoze jsme se bavili i o vecech, ktere by me nenapadli, ze jsou vubec mozne.
Takze tak moje male shrnuti poslednich cca 14 hodin. Mejte se krasne, ja si jdu nekam pro kafe, at se toho letadla dockam.
Jindrich
P.S. At je k tomu aspon jedna fotka, tak posledni, co jsem udelal. Tentokrat je to ale spis foto Brenizeru, misto, sviceni i pozu vymysleli oni, ja jsem si jenom zmacknul spoust (coz jak nedavno prohlasil jeden nas znamy, to umi i opice:)